A jak ses ke koním dostala? Kolik Ti bylo?
Moje první kolo se
jmenovalo Hatátitla ( Shaterhandův vraník, co byl ve filmu hnědák).
Jinak celá má rodina z matčiny strany byli sedláci a koňáci. I já to
mám v žilách a vím, že se s tím nedá nic dělat. Když mi bylo deset,
babi přemluvila mámu, aby mě konečně pustila ke koním.
Kdy jsi zjistila, že horsemanship je to pravé a proč?
Mám své
vlastní chápání slova horsemanship. Přesný překlad tohoto slova pro mne
je: vztah člověka a koně. Proto mne tak zaráží legrační diskuse a
kritiky horsemanshipu. Je jedno zda skáčete parkury, jezdíte dostihy
nebo pleasury, horsemanship neprovozujete jen pokud při tom nemáte
žádný vztah ke svému koni a pokud s ním pokud možno nekomunikujete.
Chápu,
že pod označení horsemanship se schovala velká skupina lidí, která se
již nikam jinam nevlezla. Kolik jste však již viděli příšerných
jízdárenských hodin? Můžete na základě této zkušenosti prohlásit, že
drezura je blbost?
Jak říkají klasici, horsemanship je buď dobrý, anebo
špatný. Já dodávám, pokud není žádný jděte od toho!
Takže se nabízí otázka: Tvůj osudový kůň, tvá největší koňská láska?
Moje
arabská klisna Hadija je členem rodiny. Byl to můj první kůň a koupila
jsem si jí za stavební spoření. Jinak se mi zdá, že má citová vazba na
koně je čím dál tím silnější. Daleko lépe se již orientuji v jejich
osobitém charakteru a vybírám si mezi nima své nejlepší přátele.
(Možná, že spíš oni si vybírají mne.)
Co máš na koních nejraději, co na lidech?
Na
koních mám nejraději, že jsou koňmi za všech okolností a také to, že
jim rozumím. Což se o lidech říci nedá. A pak také to, jak se dokáží
vypnout. Je to bezvadný tichý okamžik bez tlaků. Ráda se jich dotýkám.
Baví mě učit se od nich pracovat s prostorem a se svou energií. Koně
taky fantasticky voní. I lidi mám ráda - čestné a rovné lidi, kteří něco
umí.
Vyrovnat se, mírně řečeno, s některými negativními názory na
Tvou a Vašíkovu práci bývá asi těžké? Vím, že v lidech hledáš vždy to,
co je na nich lepší. Dá se to však, když dokáží útočit i nechutnými
nadávkami přímo na návštěvě Vašich stránek? Ne každý by to zvládl
s takovou grácií jako Vy dva. Co Ti v tom pomůže?
Nejvíce mi pomáhá,
že na naše stránky nechodím a diskuse nečtu. Život je krátký a času
není nazbyt. Čím svůj čas vyplníme je jen a jen na nás. Můžeme si
vybrat. Podobná energie, kterou vydáváme se k nám i vrací. A tak dávám
pozor na všechno co je pěkné.
Asi na každého někdy přijde chvíle, kdy si říká, že už dost, nejde to dál. Chtěla jsi i Ty už někdy s tím vším seknout?
S čím vším? Mě můj život opravdu baví a kdyby se to mělo změnit, bude třeba abych také něco změnila.
Pády?
Ano. Pády jsou důležité. I když se mi čím dál tím víc nechce. A to mne nutí lépe se připravovat.
Asi
nejrušnější období Vašeho roku, léto (Kalifornie, Nebraska, kurzy u Vás
i mimo Ranch 28, apod.), skončilo. Na co se těšíš v nejbližší době a
co Tě táhne dál do dalšího roku?
Právě nyní se těším z babího léta,
z toho, že Šimon se zlepšil ve čtení. Mám několik krásných koní a tak
se těším zítra do sedla. Těším se na novou knihu a překlad DVD, který
máme naplánovaný. Taky se těším na Vánoce, na kurz Kaye Wienricha, na
Dobešovi (kamarádi) a tak vůbec...
Tvé ženské logické vysvětlování
jezdeckých pomůcek a všeho kolem by bylo přínosem kurzů. Chystáš se
více zapojit do učení nás, jezdeckých neználků?
Sama jsem neználek a
učení se co nejvíce vyhýbám. Musím se ale přiznat, že někdy mě to baví.
Pokud si však můžu vybrat, raději pracuji s koňmi než lidmi.
Při
poslední n
ávštěvě vašeho ranče jsem si všimla, že při všem tom pinožení
(jak s oblibou říká Vašík), stíháte opravovat fasádu, vylepšovat stání,
boxy, kruhovku, máte super jízdárnu, pořídili jste si malotraktůrek (pozn. autora: ...ten také pořád chci a jezdila bych polem nepolem...).
Tvou další láskou, zálibou jsou kytičky. Ty jsem rozkvetlé v plné
parádě viděla na oknech a ve starých žlabech ve dvoře. Na zahrádku ale
asi čas nezbývá, že?
Miluji růže, ty divoké, skoro stejně jako naší
novou jízdárnu. Traktůrek miluje Vašík. A pinožení je k životu nezbytně
důležité. Ten, kdo dělá jen věci vznešené a důležité je suchar.
Alespoň máš pastvinu plnou "bylinek"
- Tymián, Bazalka, Pažitka, Meduňka a Heřmánek (pozn. autora: - to jsou jména hříbátek)...
A
co kluci? Urč
itě je s nimi plno práce - Kuba ve 4. třídě, Šíma ve 2.
třídě . Jejich zájmy. Z karate už sešlo, teď prý je to basket? Jak se
Ti daří skloubit tuto oblast Tvého života s tou koňskou?
Kluci
plavou, hrají basket a chodí na skauta. Také jsem pořád někam chodila a
myslím, že mne to zachránilo před spoustou malérů. To, že jsem i jejich
taxikář mne alespoň donutí občas se čistě obléci, zajít si na dobrou
kávu, nebo si prostě jen tak chvíli číst na parkovišti.
Pokud se
rodiče intenzivně něčemu věnují, bývá to tak, že to chytí i děti a nebo
mohou naopak k té činnosti získat lehký odpor. Jak je to u Vás? Máte
ve svých potomcích, Vašík v dceři Karolínce a Ty v synech, jezdecké
nástupce?
Karolínka chce strávit svůj život co nejdále od stájí, což zcela schvalujeme. A u kluků se zatím neví.
Odlehčení
tématu závěrem. Indiánské šaty na Vaší svatbě Ti moc slušely. Máš
v šatníku i jiné šaty či sukni a třeba lodičky? Pokud ano, kdy jsi to
naposledy oblékla?
Před pár lety jsem si v jednom butiku ve Francii
koupila šaty na svatbu mé kamarádky. Při stěhování na statek mi je
prohryzaly myši a mnozí z vás možná u nás pracovali s tím modrým
praporkem s kytičkami. Ten materiál je prostě bezkonkurenční. Lodičky
nemám, ale pro sváteční chvíle mám zdravotní tipky s pravým mechem
v podrážce.
Chtěla bys něco moudrého či něco veselého (což se
nevylučuje), vzkázat čtenářům Horseman.cz, potažmo všem, co se snažíme
více či méně o blaho svých čtyřnožců ať už patříme do jakékoliv
krabičky (třeba jen do té své originální)?
Chtěla bych vám vzkázat,
abyste se tak nesnažili. Nechte to plynout, jak říká Vašík. Viděli jste
někdy snaživého koně? Pochybuji. Nejšikovnější jsou většinou lidé, kteří
zvládají své ego, mají čas a umí být zticha.
Milá Baruško, moc
Ti
děkuji za příjemný rozhovor. Chtěla bych Tobě i Vašíkovi popřát ještě
hodně a hodně sil k naplňování Vašich projektů, optimismus ať Vás
neopouští, stejně tak jako pevné zdraví a vzájemná láska, která (jak to
napsat nejvýstižněji....) provoňuje Váš domov!
Díky za vše!
Úplným
závěrem mi dovolte ještě upozornit na Baruščin nádherný článek nejen o
životních hodnotách lidí v Nebrasce, kde byla na zkušenou - (aktuality http://www.horsemanship.cz/cerven2009.html článek z 10. června Zpráva z Nebrasky). A dále na celý portál www.horsemanship.cz z jejichž titulní strany se na Vás usměje právě Barunka...