Bezstihlové
uzdění je snad nejstarším druhem komunikačních pomůcek pro soužití a ochočování
zvířat člověkem. Vznik provazových ohlávek lze zařadit do doby vynálezu
lan a provazů.
Za nejstarší dochovaný způsob můžeme považovat tzv. Bosal - pletený oblý
nánosník (dnes vyráběný především z kůže) a jeho obměny podle jednotlivých
lidských kultur.
I když mnoho lidí nazývá provazovou ohlávku „Parellka“ jako lidový název pro provazovou ohlávku používanou v Savvy systému, je tento název zavádějící, protože kromě tohoto typu, který byl vytvořen z Hackamore,
existuje celá řada různých druhů provazových ohlávek, které byly vyvinuty z celé řady historicky požívaných úvazů a lze je řadit podle různých kulturních oblastí.
Provazové ohlávky v historii používali a do dnes používají, kromě starších amerických národů a indiánských kmenů – většinou ovlivněných španělskými úvazy, také Asiaté, Arabové, Jihoameričané i Afričané, a to buď přímo provazové či více méně kombinované, zejména s kůží.
V mnoha informačních zdrojích se dočteme, že uzdění provazovou ohlávku převzali od arabských kmenů Španělé a ti ho dál šířili po Evropě a Americe, ale některé reliéfy a vyobrazeních z dřívějších dob ukazuje na používání provazových uzdění již dříve – většinou šlo o jednoduchý provaz s velkým okem (nánosníkem) a malým očkem pro úvaz.
Ať již vznikly provazové ohlávky kdekoliv, jako nejvíce vhodné tipy zahájení studia komunikace (první dvě úrovně) doporučuje Pat dva druhy provazových ohlávek – rope halter (provazová ohlávka) a tzv. Horseman's rope hackamore (provazová ohlávka s otěží, kombinovanou s 12 palcovým řídícím lanem) s přítlakovými uzly.
Rozdíl mezi provazovou ohlávkou a ohlávkou použitou v hackamore je ve velikosti (vzdálenosti) mezi patním uzlem (očkem - Fiadorem) a nánosníkem. U ohlávky v hackamore je vzdálenost větší pro možnost uvázání lana do otěže a řídícího lana na „Fiadoru“. 
