Proč někdy nefungují standardy?
Je to jednoduché. Každý kůň je jiný. Některý je rychlejší, jiný pomalejší, některý chápe rychle, jiný pomaleji. Další kůň má problém se svalovou pamětí, protože se celý život flákal, jinému stačí jen pár týdnů a je ve formě.
Většina fyzických a technických příprav je často konaná v "časovém presu", a tak nebere ohled na psychickou připravenost, tj. na citlivost koně vnímat podněty od cvičitele. Věnování se psychické připravenosti je mylně pokládáno za ztracený čas nebo zdržování. Toto tvrzení je bohužel dnešní standard, prezentovaný některými cvičiteli, aniž by měli zkušenosti s výcvikem dobře psychicky připravených koní.
Často potom vidíme, že jeden cvičitel cvičí dva a více koní úplně stejně, ale efektivní výsledek se u všech takto cvičených koní nedostaví. Je to tím, že každý kůň vnímá stejné podněty trochu jinak a cvičitel není ochoten nabyté standardy měnit.
Potom dochází ke špatnému vyhodnocení samotného koně a je doporučen jeho prodej, nebo je zbytečně vyřazen z další přípravy, v horším případě je tvrzeno, že je nevycvičitelný, agresivní či jinak problematický a je doporučeno jeho utracení.
To vše se děje jen proto, že si trenér, cvičitel či jezdec neumí udělat efektivní rozbor tréninkového času, postupuje podle jednoduchých výcvikových standardů a podle nich také koně hodnotí.
Velmi zjednodušeně by se dalo (z tohoto pohledu) říct, že standardy mnohdy nefungují právě proto, že většinou není kůň dostatečně připraven na tlakové podněty (viz niže).
Kdy a které standardy fungují?
Studium koňského těla (anatomie) je dnes na vysoké úrovní a jen těžko objevíme něco nového v procesu fyzické (gymnastické) přípravy. Tudíž standardy postupů fyzické přípravy koně ve většině případů fungují, jde jen o to, jakým způsobem a v kterou dobu jsou konány.
Pokud koně dokážeme nejdříve připravit na podněty používané při fyzickém tréninku (říkám tomu vyčištění koně, nebo chcete-li naprogramování koně na bod 0), následně upravíme proces vysvětlování jednotlivých úkonů, bude další výcvik o mnoho snazší a efektivnější, a to i v případě společného trénování více koní ve stejnou dobu.
Škatulky
Není důležité, jaký druh koňského sportu děláte, nebo jestli máte koně pro zábavu. Jak pro denodenní obstarání koně či pro sportovní výkony, tak i pro dosažení relativně malých cílů, jako je například malá vyjížďka, je třeba koně cvičit. Je potom na vás, jakým způsobem budete k onomu výcviku přistupovat.
Je tedy zcela zbytečné škatulkovat druhy odvětví. Platí jedno jediné: existují Jezdci (cvičitelé) dobří a existují Jezdci (cvičitelé) špatní. Nic víc.
Všestrannost
Proto, aby byl kůň v pohodě a dobře připraven po všech stránkách, aby byl jeho život plnohodnotný, trénování efektivní a abyste vy byli spokojení z tohoto krásného soužití s koněm, je třeba myslet ve výcviku koně, ať už děláte cokoliv, na celkovou přípravu. To jest na:
- Psychickou vyrovnanost
- Fyzickou připravenost (gymnastika)
- Ohebnost (strečink)
- Technickou znalost
I když je práce na vyrovnané psychice koně z mého pohledu velmi důležitá, je třeba uvědomovat si, že pro celkovou připravenost koně nestačí věnovat se jen jí. Psychická připravenost je totiž především příprava na další učení, bez kterého by potencionál koně byl využíván jen minimálně.
Starat se o psychickou pohodu koně je povinností a zároveň výhodou. Víme-li jak, upravujeme prostřednictvím práce s psychikou citlivost koně na vnější podněty, a to tak, že následně všechny takto získané body využijeme jednak při každodenní činnosti s koněm v podobě komfortu pozitivní odezvy (bezpečnost, ochota, poslušnost apod.), ale hlavně při samotném výcviku či jiných jezdeckých výkonech.
Jednoduchá rovnice zní:
"Psychicky vyrovnaný jedinec se učí a pracuje lépe, než jedinec nervózní a zastrašovaný."
Nicméně je nutno říct, že neustále připravovat jen psychiku koně je jen čtvrtina cesty. Je důležité ve všem, co s koněm děláme zaměřit se na celek a tak ho i připravovat. Dobrý trenér, cvičitel či jezdec tedy koně připravuje po všech stránkách:
"Psychické - Fyzické - Technické"
Jde o to, že byť dobře znecitlivěný, ale nenasvalený a tvrdý kůň není v žádné (tedy také ne v psychické) pohodě, pokud ho začnete zatěžovat. Stejně jako není možné jen připravit svalnatého koně a nezajímat se o psychiku, ohebnost a celkovou dynamiku. Sice by to mohl být krásně vytvarovaný jedinec, ale již ve výcviku, bychom napáchali spoustu škod, které by vedly k horší manipulaci s koněm v budoucnu, a také by se mohl například lekat hned, jak si vytáhnete svačinu. O kolemjdoucím či letícím zabijáckém bažantovi, nebo problémech při nakládání i ostatní péči ani nemluvím.
Gymnastika, strečink, tj. Ohebnost a korektní Technika jsou především dveřmi do dalších stupňů pohybově náročnějších prvků. Mohlo by se zdát, že ohebnost a korektní techniku pohybu nesportovní majitel koně nevyužije, ale opak je pravdou. Dobře všestranně připravený kůň je totiž nejen zárukou dobrého vztahu s jezdcem, ale soužití s ním je celkově bezpečnější, jednodušší a méně fyzicky i časově náročné.
Jednoduše řečeno při stavbě tréninkových plánů, je třeba vždy myslet na vyváženost výcviku ve všech směrech.
Proč programování
Vycházím z toho, že výcvik surového koně, v koně vycvičeného, připomíná programování počítače. Proto, abychom dosáhli kýženého výsledku, je třeba předat koni informace, kterých následně on i my můžeme využívat. A to ještě takovým způsobem, který je pro něj pochopitelný, postupný a plynulý.
Představte si, že jste si koupili počítač a chcete na něm upravovat fotky. Proto, aby tento úkol váš počítač zvládl, musíte mít příslušný software. Pokud ho v počítači nemáte je třeba software do počítače nahrát. No a pokud máte počítač přecpaný, nebo zavirovaný, je třeba něco odstranit a počítač vyčistit, teprve potom můžete nahrávat nový software a začít jej používat pro zadaný úkol.
Stejné je to s koněm.
Vše od začátku
Mnoho lidí si myslí, že nejdříve ze všeho musíme koně naprogramovat na naše pomůcky, které nám pomáhají v určování jednotlivých úkolů, nebo dokonce přímo na jednotlivé úkoly (cviky, pohyby apod.), myslím, že tady začátek není.
Začátek programování koně, podle mě, není v programování samotných pomůcek, ale v přípravě prostředí (koně) pro nahrání základního softwaru, eventuálně ve vyčištění koně od nežádoucích prvků jako je opozice, přecitlivělost, bojácnost na jedné straně a nezájem, tvrdohlavost, nerespekt na straně druhé.
Potom, cesta pokračuje dál v práci na samotné citlivosti a znecitlivění koně na určité míry a druhy tlaků, které následně budeme používat.
A teprve až tady se dostáváme k možnosti stavět jednotlivé pomůcky a začít s programováním jednotlivých úkolů.
Efektivita a úspěch výcviku koní by se tedy dalo nazvat uměním Vystavět určitou linku vzájemného předávání informací.
Dobře vystavěná linka nám totiž pomůže vzájemně předávat správné informace, které můžeme my i kůň správně vyhodnotit. Tak může začít naše vzájemná Komunikace.
Jednoduše pokud vám nebude fungovat "Wifina", tak se nepřipojíte, nebo vám budou na monitoru vyskakovat nesmysly.
Tlak & Uvolnění (ukončení tlaku)
Ať chceme, nebo nechceme, základní pomůckou pro práci s koněm je tlak a jeho uvolnění.
Tlak a jeho uvolnění nám pomáhá stanovit Ano i Ne, stanovit Prosím, Dobře, Výborně stejně jako stanovit Důraz, Důslednost a Neústupnost.
Je mnoho druhů tlaků, které se potom dělí do určitých druhů (stabilní, rytmický, mentální, vizuální, zvukový apod.) a do Silových stupňů (míra síly tlaku, fázování, apod.).
Pro začátek se však v tomto seriálu budeme věnovat jen oněm Silovým stupňům protože druhy tlaků si může každý upravit podle sebe, nebo může postupovat podle určitých studijních systémů, které se jednotlivými druhy tlaků zabývají. (viz jednotlivé hry)
Jde mi především o pochopení tvorby Programovacího Jazyka (Řádu výcviku koně) a pro toto vysvětlení nám postačí zaměřit se na míru síly tlaků v určitém časovém úseku ve výcviku koně.
Citlivost
Ruku v ruce s tlakem, jde Citlivost koně a její extrémní hranice Přecitlivělost a Otupělost.
Nemůžeme tvořit skoro žádný tlak, pokud máme koně přecitlivělého, stejně jako u otupělého koně nemůžeme být jen uvolnění.
Jednoduše musíme umět pracovat s citlivostí koně.
Nejdříve citlivost vyčistit a stabilizovat na určitou hranici, kterou následně budeme zvětšovat či zmenšovat v jednotlivých prvcích a časových intervalech. To nám pomůže nejen koně připravit na používání samotných tlaků, ale tento proces mu zvýší vyrovnanost a sebedůvěru.
V tomto seriálu si postupně ukážeme, jak těchto hodnot a technik využít, jak je správně načasovat a používat, tak, aby náš výcvik byl pozitivní a efektivní.
Tréninkový plán
Tento prvek (často podceňovaný zejména hobby jezdci), je jednou z nejdůležitějších příprav člověka na postup ve výcviku koně.
Často vídáme, že se lidé pouští do trénování koně pouze na základě svých instinktů a naučených standardních postupů. Jít ke koni nepřipravený (tedy bez tréninkového plánu) je velkou chybou, která nám může celý vývoj vztahu zkomplikovat nejen z časového hlediska, ale zejména proto, že s největší pravděpodobností přehlédnete nebo zapomenete do výcviku zařadit důležité prvky.
Poznámka: Právě vzhledem ke koncepci Programování koně, je sestavování tréninkového plánu nenahraditelné. Prakticky vše, co vás budu v tomto seriálu učit je harmonogram vývoje citlivosti koně na vnější podněty, zesilování i zeslabování citlivosti v návaznosti na pozitivní odezvu, impuls a akčnost, to vše v určitém časovém úseku.
Bez orientace podle tréninkového plánu, by bylo úspěšné programování téměř nemožné.
Dobře sestavený tréninkový plán vás totiž povede krok za krokem k efektivnímu využití času stráveného s koněm, bude vaší osnovou ve výcviku, přípravě a nakonec i v běžném denodenním soužití. Bude také zrcadlem vaší práce, když ukáže na nedostatky, chyby a na potřebu doplnění, zrychlení či zpomalení. Jednoduše je vodítkem k efektivní, přesto ohleduplné práci s koněm.
I úplný začátečník se nemusí bát sestavit si svůj tréninkový plán. Není to nic těžkého. Půjde jen o to, kolik máte zkušeností a vědomostí.
Postupně si nastíníme jak takový základní tréninkový plán sestavovat v návaznosti na koncept Programování koně.
Příště: Pozitivní odezva, alfa a omega všeho, Přecitlivělost - Strach – lhostejnost, Chyby ve výcviku, Metoda – výcvik či systém?...
