nám napsal(a):

Vše to začalo když mi byly asi 2roky babička koupila poníka Sagara a ségra Hucula to začala moje velká láska ke koním bohužel vše netrvá věčně ségra musela Hucula Robina prodat a já ze Sagara vyrostla a odvezla ho teta.
Začala jsem tedy chodit do oddílu kousek od naší chaty kde jsem spokojená nebyla a několikrát doma od ségry a mámy že mi koupí koně když si zlepším známky samozhřejmě já známky zlepšila a z koupě koně sešlo.
Ovšem v roce 2005 v červnu se u nás začalo dít něco v co jsem doufala že koně opravdu dostanu.

Máma najednou kde jsou inzeráty koní.. Nejdřív jsem si tedy myslela že se jen chce kouknout, ale když jsem byla s mámou nakoupit u nás na chatě a byl tam leták se zněním Ustájím jednoho koně v domácí stáji v Mrači hned jsme se s mámou koukali a opisovala si číslo což mi už svítala naděje. Ještě ten den volala se ségrou která bydlí ve Švýcarsku a říkala ji nenápadně o tom ustájení ovšem mě to bylo už vše jasné a musela jsem se začít smát radostí.
Tak najít si koně už byla moje záležitost viděla jsem dohromady dva koně jedna sice krásná kobylka Ajša, ale nebylo by to že bych si prostě řekla Jo tu chci ta musí být moje mámin přítel vyjel tedy s mámou do Doks u Máchova jezera že tam má známýho, který má chov koní. Ten měl ovšem samý Chlaďase, ale poslal je do Vrchovan ke Studničkům. Ty prodávali tří letou kobylku Pepsi tak ji viděli a já doma furt vyzvídala jak vypadá za dva dny přijela ségra a my jsme se hned na ni jeli kouknout.
Když mi ji ukázali tak sem si hned řekla Tuhle a žádnou jinou! byla to láska na první pohled a když na mě koukala těma smutnýma očima tělo samý šrám hned jsme jim zaplatili a že za 2 dny mi ji pan Studnička přiveze.
20. června jsem se dočkala už byla u mě. Další den na ni přijel vet. Šindelář, který zjistil že kvůli tomu že nemá nasvalený záda tak ji bolej tak mi doporučil abych s ni nejdříve chodila kopce pak uviděl kousnutí na kohoutku, která prý musela bý na šití, ale moc jsme to neřešili rána byla už zatáhlá.
Tak jsme s Pepsi chodila kopce učila jsem ji chodit na vodítku zvedat nohy na čištění a mazlit se s ní to bylo pro ni úplně něco nového během pár dní byl sám pan Studnička překvapen když nám volal že z nemazlivého koně jen najednou velký mazlík.
Když jsme nechodili kopce byla jsem s ní ve výběhu pan Losenický byl překvapen jak během týdne Pepsinka dává přednost mnou před ostatními koňmi a chodí vedle mě bez vodítka bez problémů.
Koncem července mi ségra zakázala za Pepsi jezdit byla jsem z toho nešťastná chodila jsem za ni v noci, aby se to nedozvěděl majitel stáje. Najednou jsme se dozvěděli že ségra chce Pepsinu vrátit a to byl pro mě konec sice otec jak mi koupí jiného koně, ale jakého jiného když já jiného nechci máma ho tedy přemluvila, aby mi kopil Pepsinu (a taky že to bylo těžké on nemá rád zvířata a koně už vůbec a jiného by stejně nekoupil)
Volali jsme hned Studničkovi, aby si pro ni nejezdil že ji kupujeme a hned se ji dali peníze a já hned ráno jela za Pepsi
nejdřív mě tam majitel ani nechtěl pustit, ale když se dozvěděl že je už jen moje tak mě pustil a už to začalo zase procházky a poprvé ježdění na Pepsi bez sedla jen na Parelli ohlávce prostě nádhera.
Po neschodách s Losenickým jsme s Pepsi odjeli do Ptic. Ovšem po pár dnech jsem onemocněla na elý měsíc a co jsem se dozvěděla od stájnice že se bála k ní chodit do boxu že ji kouše a že jde přes mrtvoly mi nedalo a já k ní přišla do boxu a začali jsme se mazlit ovšem stále ji říkali že jde přes mrtvoly a že mě jednou zabije (to nikdy nehrozilo ani nebude)
Jedna holka ze stáje si na Pepsi chtěla zajezdit bez mého vědomí a i když je zkušená jezdkině několikrát zkončila na zemi a mě když viděli že na ni já sedám bez sedla tak čekali kdy mě už konečně schodí, ale nedočkali se.
Pak mi začali už říkat že si vybrala mě a nikoho jinýho nebere že máme krásný vztah.19 května jsme se dočkali nečekaného dárečku od Pepsinky dala nám krásnou kobylku Peppy (Pepína) která je teď na pastvinách.
25 prosince 2006 si ségra sedla na Pepsi dlouho se neudržela a Pepsi ji schodila a letěla domů před stájí si zamotala nohy do otěží pád nikdo neviděl, ale když sem k ní přiběhla tak se ji kouleli oči motala se ji hlava volala jsem hned veterinářku která přijela během 15 minut má otřes mozku injekce pomáhání ke vstávání přikrývání byla venku 2 hodiny nezbyl nic jiného než zavolat hasiče, aby nám pomohli ji odtáhnout..
při dotáhnutí do boxu se pokoušela vstát nedařilo se další volné pády-nohy ve vzduchu a pád na bok vstala a udržela se na nohách po 7 hodinách kolem 23 hodiny.
Nikomu to nepřeju opravdu hrozný zážitek na celý život a na Pepsi nenechám nikoho nikdy sednout.
Ovšem naši stáj dřív opustila ženská která ji měla v pronájmu a její kamarádky (předstíraní koňáci) to s Pepsi se dozvěděli od hasičů a od trenéra co tam jezdí jsem se dozvěděla že se tomu hrozně smějou že kvůli Pepsi k nám přijeli hasiči to mi připadalo z jejich stany trapný... ale už se lepšíme hlasvu už nemá pouze na stranu, ale dokáže ji už i narovnat a i koordinace pohybu je lepší. A už se těšíme až si zase budem hrát a podnikat ty naše vyjížďy na Parellce :o)