nám napsal(a):

Možná trochu zvláštní téma článku, ale nesmírně důležité věci při práci s koněm. V poslední době se hodně změnilo, proběhlo několik debat, já zase trochu změnila svůj pohled na práci s koněm. Náš vztah s Kvíčalkou se hodně změnil& Udělala jsem několik chyb, které jsem musela napravit a posunuly jsme se zase o kus dál.

Jednou odpoledne jsem šla na jízdárnu, že budem dělat něco ze země. A jeden člověk se mě zeptal: A co budete dneska dělat? Odpověděla jsem, že něvím, že něco určitě vymyslím. Dopadlo to tak, že jsme spíš dělaly to, co už umíme& A já začala nějak víc přemýšlet o slůvku cíl. Myslím si, že pokud je jakákoli práce s koněm stereotypní, nemůže to nikoho dlouho bavit. Nemyslím tím občasné opakování v rámci nějakého blbnutí, hry. Ale proč s koněm chodit několikrát týdně dělat ze země a opakovat s ním pořád stejné cviky? Koně nejsou hloupí, nezapomenou je.
Nejlepší je, když si před každou prací dáme nějaký cíl, co nového se dnes naučíme, co zdokonalíme. Tím kůň dostává neustále nové podněty, má nad čím přemýšlet a posunujeme se dál. Nemusí to být nic velkého, nejlepší je učit se pomalu a postupně. Například zapracovat na nějakém už známém cviku, který ještě není úplně ideální a zlepšit jej. Často se stává, že se lidé zaseknou ve fázi, kdy umí s koněm spoustu cviků, ale většina je hodně nedokonalá a tam vznikají mezery pro další úkoly. Takové to někdy to vyjde, někdy ne. Když přirovnáme vztah s koněm k pyramidě a my stavíme základní kameny, tu a tam se objeví malá mezera. A postupně, jak váha kamenů narůstá, mezery se projeví a pyramida se pod tíhou kamenů zřítí. Proto je potřeba dávat si neustále nové cíle a nespokojit se jen s polovýsledkem, ale chtít dosáhnout cviku co nejdokonalejšího.

Další věcí, nad kterou jsem v poslední době hodně přemýšlela a snažila se ji nějak dostat do své práce (a snad i úspěšně) je energie. A nemyslím tím enegii, jako například více pohybu nebo rychlost, ale spíše energii vnitřní. Je hodně důležitá a práce s koněm je díky ní úplně o něčem jiném. Pokud chybí, stává se z jinak energického koně například flegmatický, až líný. Lidé to často řeší pobídkami& Ale co všechno se díky vnitřní emergii změní. Neznám návod, jak ji dostat do společné práce s koněm, myslím, že si na to musí přijít každý sám. Ale kůň na ni velmi dobře reaguje. Často lidé napodobují pohyby, pobídky, ale nedají do práce sebe, svou energii&
S Kvíčalkou jsem v poslední době řešila právě to, že jsem ji zklidňovala a zklidňovala (i když je už dávno ve fázi, kdy to nepotřebuje), až byla ve všem neskutečně pomalá. A pak proběhla debata se Zuzkou a Pavlem právě (mimo jiné) na toto téma. Pořád jsem o tom přemýšlela a při práci se na to soustředila a úplně mě udivilo, jak neskutečně pozitivně na to ten kůň reagoval. Krátce na to se na nás Pavel v hale díval a pak mi řekl: Super, dala jsi do toho energii. Bylo vidět, jak se bavíte& Měla jsem opravdu radost.

Myslíte, že koně reagují na naši náladu, naše rozpoložení? Myslím, že velmi dobře. Někteří více, někteří méně. Možná podle toho, kolik lidí a jak s nimi pracuje.  Ale pokud máte koníka, se kterým děláte (převážně) jen vy, reaguje na vás asi dost spolehlivě. Například Kvíčalka se podle mě naladí během chvilky. A tak vím, že pokud mě něco trápí, mám špatnou náladu a nedokážu ji změnit, raději práci nechám na jindy a vezmu ji třeba jen napást. Protože vím, že by nejspíš vznikl naprosto zbytečný konflikt& A tím se dotávám k pojmu radost.
Radost ze společné práce by měla být naprostou samozřejmostí. Lidé chcou, aby koně byli z práce nadšení, aby je bavila. Ale kolikrát vidíme, kdy jdou lidé s koněm něco dělat spíše z povinnosti. Když už jsou ve stáji, tak přece půjdou něco dělat. Ale nadšení a radost tam chybí. Pak logicky chybí i u koně.
U nás ve stáji většinou lidi zarazí třeba to, že kdo s koněm něco dělá, často a nahlas chválí. A z hlasu je přímo slyšet ta radost a nadšení, že se něco povedlo. Koně na to reagují. A když pak čtvrtý člověk odchází z haly nadšený a s úsměvem na tváři, jak to pěkně šlo a jak má šikovného koně, lidi občas nechápou&
Myslím, že emoce, jako vztek a podobně ke koním vůbec nepatří. Ale radost a nadšení je důležité. Protože jedině, pokud bude práce bavit vás, může bavit i vašeho koně.